O škole

Za Marie Terezie v roce 1774 byl vypracován „Školní řád pro veškeré c. k. dědičné země“. V něm se píše, že v místech s farními chrámy mají být zřízeny školy pod dohledem faráře. Bylo tedy pravidlem, že kde byla fara, byla i škola. V nejstarší dochované školní kronice z roku 1838 napsal provisorní řídící učitel Jan Skalický: „Rok, v kterém tato škola svůj počátek vzala, s jistotou voláno býti nemůže, jisté ale jest, že se do starodávných časů skloňuje, neb jak se od nejstarších pamětníků praví. Od dávných let jistý soused té obce, nemaje žádných potomků po sobě pozůstalých, umírajíce, barák No 57 maje, k vyučování dítek k zádušnímu Chrámu Páně jest odkázal …“

Tento „barák“ čp.57 byl roku 1788 prodán za 160 zlatých Janovi Plačkovi, který na místě zádušní školy vystavěl pro svého syna Matěje novou chalupu.
V seznamu škol na poděbradském panství z roku 1778 je již škola v Kostelní Lhotě uvedena. Sloužila také pro děti z Pískové a Vrbové Lhoty. Učitel měl v té době roční služné 80 zlatých, které bylo později zvýšeno na 130 zlatých. V roce 1785 byla školní budova zřízena na místě farních budov – bez ohledu na stížnost sadského děkana.

Ve školní kronice se dále píše: „Paměti při té žádné zaznamenané nejsou, a škola ta roku 1788 na místě jiném blíže kostela s světnicí pro učitele, s komorou, kuchyní a s sklepem vystavěna byla, žádné zahrady, jedině dosti skromného dvorečka maje.“